Diskriminace při pronájmu bytu v Česku

Na byt nabízený v Česku veřejnosti se vztahuje antidiskriminační zákon. Pronajímatel nebo realitní kancelář si nájemce dál vybírají, ale ne tak, že by lidi odmítali kvůli rase, etnickému původu, národnosti nebo jinému důvodu, který zákon uvádí. Tato stránka vysvětluje, na co se zákon vztahuje, co znamená pro inzeráty, které odmítají cizince, jaké důkazy si schovat, kdy se přenáší důkazní břemeno a kdo může pomoci. Nejde o právní radu: s vaším případem začněte u pomoci na konci stránky.

Na co se antidiskriminační zákon při nájmu vztahuje?

Zákon dává každému právo na rovné zacházení v přístupu ke zboží a službám včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti, i při jejich poskytování.¹ Byt inzerovaný na webu, na nástěnce nebo přes realitní kancelář je nabízen veřejnosti. Na samotná pravidla vstupu a pobytu v Česku se zákon nevztahuje.¹

Diskriminace může mít několik podob a zákon počítá se všemi:²

• Přímá: zachází se s vámi hůř než s někým jiným ve srovnatelné situaci kvůli důvodu, který zákon uvádí, třeba pronajímatel vám nechce byt ukázat, protože jste Rom.
• Nepřímá: pravidlo, které vypadá neutrálně, znevýhodní lidi z jedné skupiny, ledaže má legitimní cíl a prostředky jsou přiměřené a nezbytné.
• Obtěžování: nežádoucí chování související s některým z důvodů, které vás ponižuje nebo vytváří nepřátelské či ponižující prostředí.
• Pronásledování: postih za to, že se svých práv podle zákona domáháte.
• Pokyn a navádění: nařizovat nebo přimět někoho jiného, aby diskriminoval. Veřejný ochránce práv uvádí příklad pronajímatele, který realitní kancelář žádá, aby odmítala romské zájemce.³

Diskriminací je i to, když se s vámi zachází hůř kvůli důvodu, který vám někdo jen připisuje.²

Odmítnutí z důvodu, který zákon neuvádí, podle něj diskriminací není.³ Zákon u bydlení připouští rozdílné zacházení z důvodu pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení nebo náboženského vyznání či víry, pokud je objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky jsou přiměřené a nezbytné. Tato výjimka se netýká rasy, etnického původu ani národnosti.⁴

Může pronajímatel nebo inzerát odmítat cizince?

Mezi důvody v zákoně patří národnost. Státní příslušnost zákon uvádí jako důvod jen ve věcech volného pohybu pracovníků v EU.⁵ Veřejný ochránce práv přesto uvádí, že zveřejnit inzerát na byt a pak odmítnout zájemce jen proto, že je cizinec, je diskriminace v bydlení nabízeném veřejnosti z důvodu národnosti nebo státní příslušnosti.³ Jak soud posoudí odmítnutí jen kvůli státní příslušnosti, může záviset na případu.

• Inzerát „cizincům nepronajímáme“ nebo „jen pro Čechy“ je právě takové odmítnutí, které veřejný ochránce práv považuje za diskriminaci. Uložte si ho, než ho někdo upraví.
• Realitní kancelář je podnik, který prodává službu, a zákon o ochraně spotřebitele prodávajícím zakazuje spotřebitele diskriminovat.⁶ Česká obchodní inspekce (ČOI) kontroluje zboží a služby a může uložit pokutu a nařídit, aby diskriminace přestala, ale omluvu ani odškodnění vám nezajistí: to může jen soud.³
• Vlastní slova pronajímatele se počítají. Zpráva, ve které stojí, proč vás odmítl, může být tím nejužitečnějším důkazem, který máte.

Jaké důkazy si schovat?

Veřejný ochránce práv uvádí jako užitečné důkazy listiny, e-maily, nahrávky a výpovědi dalších lidí.³ V praxi:

1. Inzerát: snímek obrazovky s adresou stránky a datem a uloženou kopii stránky.
2. Zprávy: každý e-mail, chat a SMS, s daty a jmény těch, kdo je psali.
3. Telefonáty a prohlídky: hned si zapište, s kým jste mluvili, kdy a co zaznělo.
4. Svědci: kdokoli, kdo odmítnutí slyšel nebo inzerát viděl, i s kontaktem.

Popište přesně, co se stalo, po pořádku, dokud si to pamatujete. Právě o to vás veřejný ochránce práv požádá.³

Kdy musí pronajímatel prokázat, že nediskriminoval?

Obvykle musí svůj nárok prokázat ten, kdo žaluje. Občanský soudní řád v některých věcech diskriminace břemeno přenáší: když soudu doložíte skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že jste byli přímo nebo nepřímo diskriminováni z důvodu rasy nebo etnického původu v přístupu k bydlení, nebo z důvodu pohlaví v přístupu ke zboží a službám, musí pronajímatel prokázat, že zásadu rovného zacházení neporušil.⁷

U ostatních důvodů zákona řád břemeno v bydlení nepřenáší, takže na důkazech, které si schováte, záleží ještě víc.⁷

Co může soud nařídit?

Můžete se u soudu domáhat, aby diskriminace přestala, aby se odstranily její následky a aby se vám dostalo přiměřeného zadostiučinění, třeba omluvy. Pokud to nestačí, zejména když byla vážně snížena vaše dobrá pověst nebo důstojnost, můžete chtít i peníze za nemajetkovou újmu ve výši, kterou určí soud.⁸³

Začínat soudem nemusíte. Můžete zkusit i mediaci, napsat veřejnému ochránci práv nebo si stěžovat u orgánu, který na danou oblast dohlíží, třeba u České obchodní inspekce kvůli realitní kanceláři.³

Kdo může pomoci?

Veřejný ochránce práv pomáhá obětem diskriminace podat návrh na zahájení řízení.⁹ Posoudí, zda vás mohli diskriminovat, a vysvětlí vaše práva, může druhou stranu požádat o vyjádření, i když odpovídat nemusí, a může vás odkázat na úřad. Pokud diskriminaci zjistí a doporučí vám obrátit se na soud, může zajistit advokáta, který vás bude zastupovat zdarma (pro bono).³ I u důvodu, kterým se zabývat nemůže, vám řekne, co můžete dělat.¹⁰ Napsat mu můžete online na ochrance.cz, e-mailem na podatelna@ochrance.cz, poštou nebo osobně na Údolní 39, 602 00 Brno; jeho informační linka 542 542 888 funguje v pracovní dny od 8:00 do 16:00.³

Neziskové organizace založené k ochraně obětí diskriminace vám mohou poradit, jaká právní pomoc existuje, a pomoci se sepsáním podání.¹¹ Poradna pro občanství, občanská a lidská práva poskytuje bezplatné právní poradenství a zastupování se zaměřením na rovné zacházení a diskriminaci.¹² Pro občany zemí mimo EU zahrnuje Integrační centrum Praha pomoc s diskriminací do svých bezplatných konzultací.¹³ Bezplatná právní pomoc je uvádí spolu s další bezplatnou pomocí a stránka problémy s pronajímatelem popisuje, co dělat, když potíže začnou až po nastěhování.

Zdroje

1. Antidiskriminační zákon (zákon č. 198/2009 Sb.), § 1. ↩ ↩²

2. Antidiskriminační zákon (zákon č. 198/2009 Sb.), § 2, § 3 a § 4. ↩ ↩²

3. Veřejný ochránce práv, leták o rovném zacházení, leden 2026. ↩ ↩² ↩³ ↩⁴ ↩⁵ ↩⁶ ↩⁷ ↩⁸ ↩⁹ ↩¹⁰

4. Antidiskriminační zákon (zákon č. 198/2009 Sb.), § 7. ↩

5. Antidiskriminační zákon (zákon č. 198/2009 Sb.), § 2 odst. 3. ↩

6. Zákon o ochraně spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb.), § 6. ↩

7. Občanský soudní řád (zákon č. 99/1963 Sb.), § 133a. ↩ ↩²

8. Antidiskriminační zákon (zákon č. 198/2009 Sb.), § 10. ↩

9. Zákon o veřejném ochránci práv (zákon č. 349/1999 Sb.), § 1a a § 21d. ↩

10. Veřejný ochránce práv, „Cítím se být diskriminován“. ↩

11. Antidiskriminační zákon (zákon č. 198/2009 Sb.), § 11. ↩

12. Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, poradna-prava.cz. ↩

13. Integrační centrum Praha, právní poradenství. ↩